Český trh s ojetými vozy čelí dlouhodobému problému, který má přímý dopad na bezpečnost řidičů. Podle aktuálních statistik má až 60 % prodávaných ojetin v Česku za sebou škodní událost, přičemž u významné části vozů zůstává rozsah poškození skrytý a v inzerátech se o haváriích kupující nic nedočte.
“Rozdíl mezi realitou a inzercí je tedy zásadní, zatímco více než polovina aut má za sebou škodní událost, drtivá většina je prodávána jako nehavarovaná,” říká Zbyněk Veselý předseda sdružení na ochranu vlastníků automobilů (SOVA).
Situaci navíc zhoršuje dovoz vozidel: do Česka se každoročně dováží kolem 140 tisíc ojetých aut, přičemž téměř polovina z nich je starší než 10 let. Právě starší a dovážené vozy patří mezi nejrizikovější z hlediska skrytých havárií.
Zvlášť rizikovou skupinu tedy představují vozy dovezené ze zahraničí. Ty často přicházejí na český trh po nehodách, které nejsou v tuzemsku dohledatelné nebo jsou prezentovány jako drobné. Kupující tak získává jen omezené informace o skutečném stavu vozidla. Starší a dovážené vozy přitom patří mezi ty s nejvyšším rizikem skryté havárie.
„U dovozových aut narážíme na problém nedostatečné transparentnosti. Historie škod bývá neúplná nebo zkreslená, což výrazně zvyšuje riziko pro kupující. To ještě narůstá při nákupech “na ulici” skrze servery typu Sbazoš, kde neprobíhá žádná kontrola prodejců ani prodávaných vozů. Od problémů se zaplacením DPH přes skryté nehody až po podvody typu přeregistrace vozů. Na velkých inzertních portálech je obtížné se zpětně dožádat nápravy škod nebo nějakého vyrovnání,“ podotýká Veselý.
Dalším zásadním problémem jsou nekvalitní nebo amatérské opravy. Některé vozy po vážných nehodách projdou pouze kosmetickými úpravami, které mají zakrýt poškození, nikoli obnovit původní bezpečnostní standardy. Typicky jde o špatně opravenou karoserii, neodborné svařování nebo nefunkční bezpečnostní prvky. Každý rok přitom přibývají desítky tisíc poškozených vozidel, která se následně vracejí zpět na trh.
Takové zásahy mohou mít fatální následky. V případě další nehody nemusí vozidlo ochránit posádku tak, jak bylo původně navrženo.
„Největší problém není samotná nehoda, ale to, jak je auto opravené a jak jsou informace předány dalšímu majiteli. U neodborně opravených vozů může dojít k zásadnímu selhání bezpečnostních prvků,“ upozorňuje Veselý.
Riziko přitom dopadá především na běžné rodiny, které ojeté vozy kupují například jako dostupnější alternativu k novým autům. Právě tyto vozy často slouží ke každodennímu dojíždění i přepravě dětí. Skrytá havárie tak nepředstavuje jen finanční problém, ale především bezpečnostní riziko.
SOVA proto apeluje na důkladné prověření historie vozidla ještě před koupí. Klíčové je ověření VIN, kontrola záznamů o škodách (včetně zahraničí), fyzická prohlídka odborníkem a zaměření se na známky oprav karoserie.
Varovnými signály jsou:
- nejasný původ vozidla (zejména u dovozů a soukromých prodejů),
- neúplná dokumentace,
- neochota umožnit nezávislou kontrolu,
- podezřele nízká cena.
„Kupující by měl vždy vědět, co kupuje. Skrytá havárie není detail, ale může zásadně ovlivnit bezpečnost na silnici vás i ostatních. Vždy si dopředu vyžádejte VIN kód a prověřte si vůz ještě předtím, než se na něj pojedete podívat,“ uzavírá Veselý.
SOVA dlouhodobě upozorňuje, že větší transparentnost trhu s ojetými vozy je klíčová pro ochranu spotřebitelů i důvěru v celý segment.
