Zdroj: Pixabay
Trh s ojetými vozy v Česku zažívá obří žně, jen za první polovinu roku se přes inzertní portály prodalo zhruba 416 tisíc aut. Odborníci však důrazně varují, že honba za nejnižší cenou se může velmi rychle prodražit o statisíce korun.
Sektor mobility a obchodu s ojetými automobily frčí na plné obrátky. Prostřednictvím velkých inzertních serverů typu Bazoš.cz a podobných platforem se za první polovinu tohoto roku prodalo zhruba 416 tisíc ojetých automobilů. Podle aktuálních dat společnosti Cebia se průměrná cena prodávaných ojetin vyšplhala na 312 tisíc korun. Průměrné stáří těchto strojů činilo 9,5 roku a s nájezdem kolem 142 tisíc kilometrů se taková vozidla tváří jako málo opotřebená a připravená na další stovky kilometrů na silnicích.
Nákup ojetin přes inzertní servery typu Bazoš či zprostředkovatelské autobazary představuje pro kupující obrovské riziko a minimální možnost následné reklamace. Právě u aut prodávaných přes nikým neregulované inzertní servery se často setkáváme s nekvalitními opravami, nepřiznanými haváriemi nebo stočenými tachometry. Pokud se navíc po koupi objeví závada motoru či převodovky, může se na první pohled výhodná koupě velmi rychle prodražit o desítky až stovky tisíc korun, říká Zbyněk Veselý, předseda Sdružení SOVA.
Nejlevnější nabídka není vždy ta nejvýhodnější
Při výběru ojetého auta by tak neměla rozhodovat pouze pořizovací cena. I vůz, který při koupi vypadá jako úžasná příležitost, může krátce poté vyžadovat masivní investice do běžného servisu nebo náročných oprav. U starších aut je proto nanejvýš rozumné počítat s určitou finanční rezervou už při samotném plánování nákupu a výběru vysněného přibližovadla.
Obecně se důrazně doporučuje ponechat si stranou alespoň přibližně 10 % z pořizovací ceny vozu na první servis a případné neočekávané opravy. U auta za 300 tisíc korun tak může jít o finanční rezervu kolem 30 tisíc korun. Pokud kupující vyčerpá celý svůj rozpočet samotnou koupí, může ho i zcela běžná výměna opotřebovaných dílů dostat do nepříjemné finanční pasti.
Stejně důležité je věnovat maximální pozornost kupní smlouvě. Ta by měla co nejpřesněji zachycovat aktuální technický stav vozidla, veškeré známé vady i informace, které prodávající o autě oficiálně uvádí. Dobře prověřený vůz, dostatečná finanční rezerva a správně nastavená smlouva jsou proto při nákupu ojetiny často mnohem důležitější než slepá snaha ušetřit za každou cenu a získat nejnižší cifru v inzerátu.
Při podpisu kupní smlouvy doporučujeme také prověřit si, kdo nám vlastně vůz prodává. Obrací se na nás kupující, kteří naletěli při nákupu vozu prostřednictvím zprostředkovatelského prodeje. Nakoupí v dobré víře u autobazaru, který ovšem ve smlouvě figuruje jako pouhý prostředník a nenese naprosto žádnou odpovědnost za případné problémy s vozem. Ty si pak kupující musí vyřešit u pana Neznámého, který bohužel často není vůbec k dohledání, podotýká Veselý.
Největší opravy mohou stát desítky až stovky tisíc
Největší technická rizika představují skryté závady motoru, automatické převodovky nebo dalších klíčových součástí vozu. Zatímco běžný servis se může pohybovat v řádu jednotek až nižších desítek tisíc korun, u vážnější poruchy se výsledný účet v servisu může vyšplhat výrazně výš. Právě v takové chvíli se může původně lákavá koupě velmi rychle proměnit v noční můru.
Rozdíl několika desítek tisíc korun mezi dvěma zdánlivě podobnými vozy proto v praxi vůbec nemusí znamenat skutečnou úsporu. Pokud levnější automobil krátce po převzetí klíčků potřebuje rozsáhlejší rekonstrukci srdce vozu nebo ústrojí převodovky, může kupující ve výsledku zaplatit mnohem více peněz než za o něco dražší, ale technicky mnohem lépe udržovaný vůz.
Kupující často vidí především tu finální částku v inzerátu a podle ní porovnávají jednotlivé nabídky. Jenže právě u ojetého auta je naprosto klíčové počítat i s tím, co přijde po koupi. Jediná závažnější závada může úsporu několika desítek tisíc korun velmi rychle smazat, varuje Zbyněk Veselý.
Levné auto nemusí být špatná koupě
Nižší cena sama o sobě samozřejmě není dostatečným důvodem k tomu, abychom konkrétní vůz okamžitě zavrhli. Starší nebo více ojetý vůz může na silnicích stále skvěle sloužit, pokud má odpovídající technický stav, doloženou historii a jeho cenovka reálně reflektuje veškeré nedostatky. Skutečný problém nastává teprve ve chvíli, kdy kupující nízkou cenu automaticky považuje za výhru a technický stav dál neřeší.
U ojetého auta není cílem najít za každou cenu tu nejnižší cenu na trhu, ale pořídit vůz, jehož cena přesně odpovídá jeho skutečnému stavu. Pokud kupující ví, co kupuje, a počítá s rozumnou rezervou na další provoz, výrazně tím snižuje riziko nepříjemných překvapení na cestách, uzavírá Zbyněk Veselý.
